Uroboros - je řecký výraz pro obraz hada stočeného do kruhu a pohlcujícího vlastní ocas. Obraz je obvykle doprovázen větou "En to pan" (vše je jediné). Jedná se o prastarý symbol, který se objevuje v řadě různých kultur, u starých Egypťanů stejně jako u Indiánů kmene Navajo a jinde, který je určitou extrapolací symbolu kruhu. Symbol se objevuje i ve zjevení sv. Jana a zvláště u gnostiků a ve starých alchymistických traktátech a je, jak již bylo naznačeno, rozvedením geometrického symbolu kruhu, který značí jednotu a věčnost. Někdy je obraz Urobora doprovázen latinským textem "Draco interfecit se ipsum, maritat se ipsum, impregnat se ipsum" (drak se sám zabíjí, žení se sebou samým, oplodňuje sebe sama). Vyjadřuje se tím věčný koloběh všeho dění, v němž život a smrt, plození a zánik jsou jen stádia věčného pohybu,v němž se nic neztrácí a v němž se věčnost uskutečňuje jako věčný návrat. Tak je Uroboros i symbolem Velké Matky, tj. přírody, egyptské Ísidy, která je věčnou dělohou, ale i věčným hrobem všeho živého, a to, co pohlcuje, znovu vydává životu. Uroboros je v tomto smyslu symbolem věčného života, který nemá počátek ani konec.

V alchymii reprezentuje Uroboros jednotu hmoty, v hermetismu universální fluidum oživující vše jsoucí, tedy astrál a neustálé obnovování přírody. Had v hermetické symbolice zastupuje mimo jiné astrál, a proto zde Uroboros vyjadřuje, že tímto všeoživujícím universálním fluidem, touto životní substancí je astrál, resp. astrální světlo. Se symbolem Urobora, z něhož vyplívá, že svět je uzavřený kruh, úzce souvisí desáté arkánáum tarotu "Kolo osudu".